Válka s pavouky
Za deset dlouhých let si Ner'zhul v Northrendu vybudoval mohutnou základnu. Nad Ledovou Korunou byla vztyčena ohromná citadela, o kterou se staraly stále početnější legie Nemrtvých. Zatímco Král Lichů rozšiřoval svůj vliv na povrchu, postavila se proti jeho síle osamocená, tajemná říše. Prastaré podzemní království Azjol-Nerub, které založila rasa hrozivých humanoidních pavouků, vyslalo své elitní válečníky, aby Ledovou Korunu napadli a skoncovali s šíleným pokusem Krále Lichů o nadvládu. Ner'zhul se marně pokoušel zničit odporné Nerubiany nákazou nebo si je podrobit telepatií, proti všemu byli imunní.
Páni nerubianských pavouků veleli ohromnému vojsku a disponovali podzemní sítí, která se proplétala pod téměř polovinou území Northrendu. Jejich taktika boje proti pevnostem Krále Lichů udeřit a opět se stáhnout mařila Ner'zhulovu snahu natrvalo se jich zbavit. Nakonec Ner'zhul vyhlazovací válku proti Nerubianům vyhrál. S pomocí rozlícených Nathrezimů a jejich nesčetných Nemrtvých válečníků Král Lichů vtrhl do Azjol-Nerub a nerubianské podzemní chrámy strhl na hlavy pavoučích pánů.
Přestože byli Nerubiané proti nákaze imunní, Ner'zhulova rostoucí nekromantická moc mu umožnila vzkřísit těla pavoučích válečníků a podrobit je své vůli. Jako pomník jejich houževnatosti a nebojácnosti si Ner'zhul osvojil charakteristický nerubianský styl architektury, ve kterém později budoval vlastní pevnosti a stavby. Když už lichovu království nestálo nic v cestě, začal se připravovat na splnění skutečného úkolu, který v tomto světě měl. Svou nezměrnou myslí dosáhl až k lidským územím, aby vyvolal každou temnou duši, která by mu chtěla naslouchat…
Kel´Thuzad a Kult proklatých
Po celém světě se našlo mnoho významných jednotlivců, kteří zaslechli duchovní volání Krále Lichů. K nejvýznamnějším z nich patřil arcimág Kel'Thuzad z národa kouzelníků žijícího v Dalaranu. Kel'Thuzad patřící k nejstarším členům Kirin Tor - rady vládců Dalaranu - byl celá léta považován za podivína kvůli svému neutuchajícímu zájmu o zakázané umění nekromancie. Prahnul po poznání všech tajemných záhad a magie světa a byl znechucen vším, co viděl v zastaralých a suchopárných příručkách svých vrstevníků. Když se doslechl o mocných čarách v Northrendu, napjal arcimág veškerou svoji mysl, aby se dokázal s tímto záhadným hlasem spojit. Byl přesvědčen, že Kirin Tor je příliš přecitlivělá na to, než aby se chopila moci a vedení skrývajícího se v temných uměních, proto se rozhodl, že se naučí vše, co bude moci, od impozantního Krále Lichů.
Kel'Thuzad opustil své výnosné a prestižní politické posty v Kirin Tor a navždy opustil Dalaran. Neustále povzbuzován hlasem Krále Lichů ve své mysli prodal všechen svůj nesmírný majetek a peníze uložil. Mnoho mil putoval sám po souši i po moři, až nakonec dorazil k mrazivému pobřeží Northrendu. Měl v úmyslu dostat se k Ledové Koruně a Královi Lichů nabídnout své služby. Cestou však arcimág spatřil zpustošené, válkou zdevastované zbytky království Azjol-Nerub. Tehdy Kel'Thuzad poprvé poznal záběr a dravost Ner'zhulovy moci. Začal chápat, že spojenectví se záhadným Králem Lichů by bylo nejen moudré, ale možná i velmi plodné.
Po dlouhých měsících na cestách nevlídnými arktickými pustinami se Kel'Thuzad nakonec dostal k temné ledovcové Koruně. Směle přistoupil k Ner'zhulově temné citadele a velice ho překvapilo, když ho tiché, nemrtvé stráže nechaly projít, jako by už byl očekáván. Kel'Thuzad sestupoval do hloubi chladné země, až se dostal na dno ledovce. Tam, v nekonečných jeskyních z ledu a stínu, poklekl před mrazivým trůnem a nabídl svoji duši temnému pánu smrti.
Král Lichů byl svým novým stoupencem potěšen. Kel'Thuzadovi přislíbil nesmrtelnost a značnou moc výměnou za jeho věrnost a poslušnost. Kel'Thuzad prahnoucí po temném vědění a moci přijal první úkol - vrátit se do světa lidí a založit nové náboženství, které by jako svého boha uctívalo Krále Lichů.
Ner'zhul, aby přispěl ke zdaru arcimágovy mise, nechal Kel'Thuzadovo lidství nedotčené. Letitý, ale stále charismatický kouzelník získal schopnost přesvědčovat a vytvářet iluze, kterými by si mezi utiskovaným lidem Lordaeronu získal důvěru. Jakmile k sobě přitáhl jejich zájem, chtěl jim nabídnout novou vizi jakési společnosti - a nové vůdčí osobnosti, kterou by nazývali svým králem…
Kel'Thuzad se vrátil do Lordaeronu v přestrojení a v průběhu tří let využíval své jmění a rozumové schopnosti, aby shromáždil tajný spolek stejně smýšlejících mužů a žen. Spolek, který nazval Kult proklatých, sliboval svým akolytům sociální rovnost a věčný život v Azerothu výměnou za jejich službu a poslušnost Ner'zhulovi. Jak plynuly měsíce, našel Kel'Thuzad pro svůj nový kult mezi unavenými a přepracovanými lordaeronskými dělníky mnoho dychtivých dobrovolníků. Kel'Thuzadův cíl zvrátit víru obyvatel ve Svaté Světlo a přinutit je uvěřit v temný Ner'zhulův stín tak byl splněn překvapivě snadno. Jak rostl počet přívrženců kultu a zároveň i jeho vliv, musel Kel'Thuzad každou chvíli zajišťovat utajení jeho činnosti před čelními představiteli Lordaeronu.
Utváření Pohromy
Když Král Lichů viděl Kel'Thuzadovy úspěchy v Lordaeronu, zahájil závěrečné přípravy svého útoku proti lidské civilizaci. Energii nákazy vložil do několika přenositelných artefaktů, kterým se říkalo nákazové kotle, a přikázal Kel'Thuzadovi přepravit tyto kotle do Lordaeronu, kde měly být ukryty do různých, kultem ovládaných vesnic. Kotle chráněné věrnými členy kultu pak měly sloužit jako generátory nákazy a způsobovat prosakování nákazy do obdělávané půdy a měst severního Lordaeronu.
Plán Krále Lichů fungoval znamenitě. Mnoho vesnic v severním Lordaeronu bylo téměř okamžitě zamořeno. Lidé, kteří přišli do styku s nákazou, stejně jako v Northrendu zemřeli a vstali z mrtvých jako ochotní otroci Krále Lichů. Členové kultu pod Kel'Thuzadovým vedením dychtili zemřít a být znovu oživeni ve službách temného pána. Radovali se z vidiny nesmrtelnosti, které mohli jako Nemrtví dosáhnout. Jak se nákaza šířila, objevovaly se na severních územích další a další zombie. Kel'Thuzad přemítal o rostoucí armádě Krále Lichů a nazval ji Pohroma - za nedlouho se měla vydat k branám Lordaeronu… a stát se pohromou celého lidstva.
Právoplatný dědic…
Ačkoliv Nathrezimští páni děsu byli spokojeni s tím, že Ner'zhulova skutečná mise konečně začala, sám Král Lichů zůstával pohroužen v myšlenkách ve svém těsném, stinném vězení mrazivého trůnu. Navzdory své ohromné psychické síle a naprosté nadvládě nad nemrtvými toužil osvobodit se ze svého ledového žaláře. Věděl, že Kil'jaeden z něj kletbu nikdy nesejme, protože jeho moc je příliš velká, a tušil také, že ho démoni zničí hned poté, co splní svůj úkol.
Přesto však měl stále ještě jednu šanci dostat se na svobodu - jedinou naději, jak uniknout z hrozivé kletby. Kdyby se mu podařilo najít vhodného hostitele - nějakého nešťastného hlupáka, který by byl rozpolcený mezi temnotou a světlem - mohl by využít jeho tělo a nadobro uniknout z vězení mrazivého trůnu. A proto Král Lichů vyslal ještě jednou své nezměrné vědomí, aby nalezlo nejvhodnějšího hostitele…
Pohroma Lordaeronu
Jak se řady Nemrtvých po celém Lordareonu rozšiřovaly, převzal velení nad obranou země jediný syn krále Terenase, princ Arthas. Podařilo se mu zabít Kel'Thuzada, ale přesto armáda Nemrtvých rostla s každým vojákem, který padl při obraně svého domova. Arthas, který byl již znechucený zdánlivě nezadržitelným nepřítelem, přešel k mnohem extrémnějšímu stylu boje, aby jej porazil. I jeho vlastní přátelé se ho nakonec snažili varovat, že takto ztratí i poslední zbytky své lidskosti... avšak marně.
Arthasův strach zapříčinil jeho vlastní pád. Odhodlaně následoval zdroje Pohromy až do jejího rodiště - dalekého Northrendu. Přál si ukončit navždy hrozbu, která ničila jeho zemi. Namísto toho se mladý princ stal sámobětí strašlivé síly Krále Lichů. Věříc že pomůže svému lidu, pozdvihl Arthas prokletý runový meč, Mrazivý Smutek. Přestože mu meč předal velkou část své obrovské síly, zároveň mu ukradl jeho lidskou duši a přeměnil ho na největšího z Rytířů Smrti Krále Lichů. Když byl Arthas silami meče zbaven příčetnosti, postavil se do čela armády Pohromy, která začala drancovat jeho rodné království. Jeho vlastní otec, král Terenas, zemřel jeho prokletým mečem a celý Lordaeron byl rozdrcen vládou Arthasovy železné pěsti.
Občanská válka v Zamořených krajích
Král Lichů, Ner'Zhul, si velmi dobře uvědomoval, že se jeho dny krátí. Byl přesvědčen, že démon Kil'Jaeden již vyslal své agenty k Ledovému Trůnu, aby zničili jeho ledovou schránku a zabili ho. Kouzlo, které na Ledovou Korunu seslal Illidan pomocí Sargerasova Oka roztrhalo Ner'Zhulovo útočiště a každým dnem ho oslabovalo. Král Lichů byl ze své bezvýchodné situace zoufalý. Nemohl sám uprchnout, proto přivolal svého největšího smrtelného služebníka, Rytíře Smrti - Arthase.
Ačkoliv byly i Arthasovy síly pomalu odčerpávány slábnutím Krále Lichů, účastnil se mladý Rytíř Smrti občanské války v Lordaeronu. Polovina Nemrtvých sil, vedená Temnou Lady Sylvanas Windrunner, se snažila nastolit převrat, kterým by získala vládu nad říší Nesmrti. Arthas, kterého volal hlas jeho pána do Northrendu, byl nucen opustit Pohromu a zanechal ji v rukou jednoho ze svých velitelů, Kel'Thuzada. Sám se vydal na sever za Ner'Zhulem, přestože dobře věděl, že konflikt se přiostřuje.
Nakonec se Sylvanas a jejímu rebelskému hnutí (známému jako Forsaken) podařilo získat zničené hlavní město Lordaeronu. V podzemí města začali budovat své sídlo, které nazvali Undercity. Sylvanas a její Nemrtví si slíbili, že porazí Arthasovu Pohromu a vyženou Kel'Thuzada a jeho přisluhovače ze své země.
Když se Arthas konečně dostal do Northrendu, byl již hodně zesláblý, stále byl ale pevně odhodlaný zachránit svého mistra. V ledovém kontinentu na něj ale čekalo nepříjemné překvapení - Nagové a Krvaví Elfové, kteří bojovali po Illidanové boku. Rytíř Smrti bojoval bok po boku se svými Nerubianskými spojenci proti Illidanovým snahám, zničit Krále Lichů.
Vítězství Krále Lichů
I když byl Arthas zesláblý, podařilo se mu na úpatí Ledové Koruny překonat Illidana a dosáhnout Ledového Trůnu jako první. Použitím svého runového meče, Mrazivého Smutku, rozdrtil ledový krystal, ve kterém byl Král Lichů uvězněn a uvolnil tak z něj magickou zbroj a helmici, které obsahovaly Ner'Zhulovu duši. Ve chvíli, kdy Arthas nasadil nepředstavitelně mocnou přilbu na svou hlavu, stal se novým Králem Lichů. Duch Ner'Zhula i Arhase se spojil v jedinou nesmírně mocnou bytost, jak to Ner'Zhul vždy plánoval. Illidan se svými vojsky byl donucen prchnout do bezpečí Outlandu. A Arthas se mezitím stal jednou z nejmocnějších bytostí, jaké kdy tento svět poznal.
V současné době kolují zvěsti, že nový nesmrtelný Král Lichů znovu buduje svou citadelu v Ledové Koruně. Jeho věrný zástupce, Kel'Thuzad, velí zatím Nemrtvým Pohromy v Lordaeronu. Sylvanas se svými rebely udržuje pouze území Tirisfal Glades, které je jen malou částí válkou zmítaného království.
Komentáře
Přehled komentářů
Mrtě hustý :)
Nemoch bych si to dát na svoje stránky tu historoi uplne celou PLS??(Ptam se protože nemůžu jen tak kopčit text nečeho a dát to na svoje stránky to se nedělá(Dělá ale já ne)) Dyžtak www.net-game.xf.cz a nebo chesterxf@seznam.cz nebo este icq:350578073, ale nak mi napiš. :)
MRTE
(Pauly, 6. 4. 2009 14:54)